Člověka, který nemá dostatek peněz, poznáme velice snadno. Tento například postává před výklady obchodů, obdivuje to, co je v nich vystavené, ale dovnitř nevstoupí a nic si nekoupí. A finanční nouze se na tomto může projevovat – zejména je-li dlouhodobější – třeba i ošuntělostí, pohublostí a podobně. Je to pochopitelné, protože ten, kdo nemá peníze, nemá čím platit, a když nemá čím platit, pochopitelně nemá to, co mají jeho solventní spoluobčané. A pokud je jeho finanční tíseň výraznější, nemá někdo podobný třeba dokonce nic než problémy.

Je tedy finanční nouze žádoucí? Není. A nejen že není žádoucí, ale není ani akceptovatelná. A kdo se do ní dostane, musí nevyhnutelně začít se sháněním peněz, s jejichž pomocí by to nějak zvládnul. A když se mu nepodaří si víc vydělat a tím své potřeby pokrýt, zbývá už jen jediné řešení, jímž je půjčka.

Mnozí z nás tedy ve chvílích, kdy se jim nedaří, sázejí právě na půjčky. Najdou si nějakou tu nabídku, o níž se domnívají, že je dostatečně výhodná a zvládnutelná, a zažádají si o ni.

Jenže po takové žádosti následuje prokazování toho, co se od žadatele očekává, a po tomto nejednou dojde k zamítnutí žádosti. Když totiž ten, jemuž je peněz zapotřebí, neprokáže dostatečné kvality, jež garantují splacení, má smůlu. Finanční ústavy nejsou někým, kdo by peníze jen tak rozdával, ty je chtějí také dostat zpět.

A když tak někdo neuspěje se žádostí o bankovní půjčku? Co doporučit tomuto?

Nejednou mu lze poradit, aby to zkusil u nebankovní společnosti. Protože má-li aspoň nějakou nemovitost, kterou by bylo možné dát do zástavy, lze spoléhat na to, že aspoň americká hypotéka od nebankovní společnosti pomůže. Protože u té se za splacení ručí právě zástavou nemovitosti. Což je pro leckoho lepší než prokazování vysokých příjmů, to je zvládnutelné i pro ty, kdo mají záznamy v registrech dlužníků. A tak tu uspěje i ten, kdo by v bance neměl šanci.