Jejím cílem je nalezení silných a slabých stránek podniku. Podává také informace o vnitřních zdrojích. Prvním krokem je však hodnocení dosavadní strategie z hlediska vývoje čistého zisku, návratnosti investic, vývoje prodeje, zhodnocení tržní pozice a dalšího.

·         Analýza hodnototvorného řetězce – hodnototvorné funkce jsou takové, které vytvářejí podnikový zisk. Hodnototvorný řetězec tak tvoří zajímavý komplex aktivit. Rozlišují se hlavní podnikové funkce (řízení vstupních operací, výroba a provoz, řízení výstupních operací, marketing a odbyt, servisní služby) a podpůrné funkce (řízení lidských zdrojů, technologický rozvoj, nákupní činnost, infrastruktura).
·         Metoda 7S – člení se na tvrdé faktory (strategie, struktura, systém řízení) a měkké faktory (styl vedení, sdílené hodnoty, dovednosti, zaměstnanci). Provede se analýza jednotlivých faktorů, které se následně spojí do jednoho celku.
·         Metoda 6M – zaměřuje se na podnikové aktivity (management, technické vybavení a technologie, zaměstnance, trh, surovinové vstupy a finanční hospodaření).
·         Metoda VRIO – zaměřuje se na analýzu zdrojů podniku, které mohou být finanční, lidské, hmotné a nehmotné. Zjišťuje se hodnota tohoto zdroje, jeho vzácnost, napodobitelnost a schopnost organizovat zdroje.

·         Produktové analytické metody:
o   Matice BCG – rozděluje produkty z hlediska jeho tempa růstu a relativního podílu na trhu do čtyř skupin – hvězdy (vysoký podíl, stálá finanční dotace), otazníky (nízký podíl, stálá dotace), dojné krávy (vysoký podíl, stálý hotovostní tok), psi (slabá pozice, nízké přínosy).
o   Matice GE – zaměřuje se na porovnání atraktivity odvětví a konkurenční pozici podniku. Z hlediska atraktivity hodnotí velikost trhu, míru růstu, intenzitu konkurence, bariéry vstupu na tento trh, požadavky na technologie, příležitosti a ohrožení. Z hlediska konkurenční pozice je hodnocen podíl na trhu, zisková marže, konkurenceschopnost podniku, znalost trhu…
o   ABC analýza – zaměřuje se na klasifikaci produktů podle míry příspěvku na celkovém zisku. Rozlišuje produkty A (tvoří asi 15 % sortimentu, ale podílejí se na zisku z 80 %), produkty B (tvoří asi 20 % sortimentu a na zisku se podílejí z 20 %) a produkty C (tvoří asi 70 % sortimentu, ale na zisku se podílejí pouhými 15 %).
·         Druckerova klasifikace produktů – rozlišuje produkty na základě rentability a konkurenční schopnosti na produkty snadno hodnotitelné (nejvýznamnější podíl na produkci, většina zisku, etapa zralosti) a problémové produkty (vysoký podíl na trhu, ale malý zisk, vysoké udržitelné náklady, vyžadují rekonstrukci).