Tak před dvěma sty léty vypadala večeře dělnického lidu tak, že se doprostřed stolu dala mísa plná zelí, a k tomu vařené brambory, případně bochník chleba. To byly základní potraviny chudého lidu, a právě díky zelí, které je jednou z nejzdravějších potravin, nebyli lidé nemocní.

Zpátky do pravěku
Zelí rostlo již v pravěku kolem Středozemního moře. Tenkrát to byl jen jakýsi divoce rostoucí keřík, který se tvarem vůbec dnešnímu zelí nepodobal, výživovou hodnotou se však již chlubil. Teprve později byla tato rostlina vyšlechtěna k dnešní dokonalosti.

Zelí je tedy nejdéle pěstovaná zelenina. Cenili si ho už ve starověkém Egyptě, kde mu dokonce stavěli oltáře pro jeho božskou sílu. Jeho příznivý vliv znali také staří Řekové i Římané, kteří moc dobře věděli, že zelí podporuje trávení, zahání opilost, hojí rány a vředy a léčí mor.

Ve středověku i starověku se zelí jedlo upravené podle tehdejších receptur, které by mohly být inspirující i dnes:
v Syrové a polité octem. Takto ho konzumovali především před velkými hostinami, protože jim dělalo dobře a navíc mohli pít, kolik chtěli.
v Vařené, osolené a okmínované, zahuštěné krupicí a zjemněné olejem.
v Sušené. Lidé si zelí sušili do zásoby.
v Čerstvé.
v Nakládané.

Vhodné pro zdravé i nemocné
U nás má zelí dlouhodobou tradici. Jeho konzumace má vynikající efekty snad pro každého, jak pro nemocného, tak i pro zdravého. Pomáhá nejen udržovat váhu, ale díky jeho pravidelným pojídáním lze předcházet infarktu, depresím, mrtvici a dalším onemocněním.

Kysané je ještě zdravější
Kysané zelí je ještě mnohem prospěšnější, než v syrovém stavu. Nejenže nezpůsobuje nadýmání, má skvělou chuť díky bakteriálnímu kvašení, obsahuje také užitečné mikroorganismy, které usnadňují zažívání a podporují zdraví. Kysané zelí také obsahuje hodně minerálních látek, vitamínů, draslík, fosfor, železo, zinek i magnézium. Je rovněž bohaté na protinádorové látky a detoxikuje náš organismus.