Vznik, jako u jiných fobie, není u každého stejný. Nejsou tedy stanoveny přesné důvody, které za vznikem stojí.
Nejčastěji se její počátek datuje v raném dětství nebo v období puberty. Nejvíce se za původ nemoci pokládá ovlivňovaní lidí, s kterými jsou v bezprostřední blízkosti a ke kterým mají vztah. Berou je jako autoritu a respektují je. Po většině jsou to rodiče nebo starší sourozenci.
V několika případech k tomu dochází po sociálně neúspěšné situaci, kdy se dotyčný cítil trapně. Za původem tedy stojí buď traumatická situace anebo s ní dotyčný vyrůstal bez toho, aby si všiml, že vznikla.

Původ bez jasného důvodu

Do této skupiny patří lidé, kteří neměli prostředky k dostatečnému rozvinutí sociálních dovedností. Mohli být například dlouhodobě nemocní. Dále za vznikem může stát napodobování jednoho z rodičů, kteří touto fobii trpí, nebo jen nejsou dostatečně sebevědomí.
Patří sem i děti pocházející z velmi striktních rodin. Tyto děti jsou často málo sebevědomý a bojácné, může to vést i k sociální fobii. Dalším protipólem jsou rodiče, kteří o své potomky přehnaně pečují a dítě se nenaučí samostatnosti. Může sem patřit šikana od staršího sourozence, což je považováno za jeden z nejčastějších důvodů.
Někdy se dítě může fobií naučit od rodiče (hlavně matky, s kterou tráví nejvíce volného času)

Traumatický zážitek
Nejhorší traumatický zážitek je šikana. Obzvláště v raném věku oběť vždy zasáhne a jedním z následků může být i sociální fobie. Mezi další tyto zážitky může patřit například nepovedená prezentace. Po těchto zážitcích se tato porucha může rozvinout i u dospělých.
Spousta lidí věří tomu, že je to neléčitelné. Považují ji za rys své povahy a domnívají se, že s tím nemůžou nic dělat. Není to však pravda. Je to však úzkostná porucha a jako taková je léčitelná velmi úspěšně.